Bylo, nebylo...

V roce 2011 si jedna skvělá ženská splnila sen a otevřela si restauraci. Zapeklitou otázkou několika měsíců zůstávalo, jak jen se budu jmenovat? Nápadů, naprosto neoriginálních, byla spousta, ale díky Bohu jsem na poslední chvíli dostala krásné, ženské jméno, kterým se dlouho přezdívala dcera majitelky. Dařilo se mi parádně téměř 5 let, než si na můj domeček udělal zálusk někdo chamtivý a díky nedostatečně ošetřené nájemní smlouvě mě poměrně snadno vystěhoval. Do dvou let jsem byla zase ubytovaná! Opět jsem se usídlila v Michli, jen pár minutek chůze od mého rodného místa, musím však konstatovat, že je mi tu těsno. Obývám malý prostůrek v přízemním domečku v ulici Jihlavská. Mé jmenovkyni, nynější majitelce, dělám velkou radost, a tak mi pořídila sestřičku. Sestřička se jmenuje stejně jako já, ale pyšní se honosnější a mnohem větším bytečkem, který najdeš na rohu Vodičkové a Školské ulice. Tak kterou z nás máš blíž a navštívíš?